Květnice u Tišnova potěší jak milovníky fauny a flóry, tak ty, co mají rádi krajinu s neobvyklými geologickými útvary. Pozornost si zaslouží také řada starých dolů anebo kopec Květnice, opředený několika tajemnými povstni a mýty. Přírodní památka Květnice je známá spíše díky výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů. Stejně tak významná je však i z hlediska neživé přírody; jedná se o proslulou mineralogickou lokalitu, setkáme se zde i s krasovými jevy a v neposlední řadě i se starými důlními díly. Také z pohledu mytologie je Květnice zajímavá – k tajemnému kopci (nebo i hoře, jak rádi uvádějí místní – i přes relativně malou nadmořskou výšku – 470 m. n. m.) se váže několik pověstí.
Bohatá květena (název Květnice odkazuje právě na ni) je podmíněna zejména pestrou geologickou stavbou. Na jedné lokalitě vyskytuje několik druhů hornin, které potom podmiňují rostlinná společenstva a na ně navázané živočišné druhy. Důležitá je také expozice neboli orientace svahů na určitou světovou stranu – na teplejších, jižních svazích se daří jiným rostlinám než na severních, chladnějších svazích.
V případě Květnice se setkáváme hned s několika horninami: jde zejména o vápence (tzv. vilémovické vápence – stejný typ horniny jako v Moravském krasu nebo na Hádech u Brna), dále křemence a také granitoidní horniny brněnského masivu (granit = žula, laicky řečeno tedy horniny žulovitého typu). V puklinách se vysrážel baryt, který zde byl v minulosti těžen, a ametyst, který je významný z hlediska mineralogického. Pověsti vyprávějí i o výskytu zlata v potoce Besének, který teče podél Květnice.
Z pohledu geomorfologie (nauka o tvarech reliéfu) je Květnice zajímavá výskytem četných skalních výchozů, z nichž nejvýznamnější je pravděpodobně Velká skála (izolované skalisko na jednom ze dvou vrcholů, které nabízí výhledy do daleké krajiny). Vyskytují se zde takzvané mrazové sruby (skalní výchozy modelované činností mrazu) s četnými výklenky a římsami a ojediněle i skalní okna.
Vápence na Květnici jsou zkrasovělé, což znamená, že vápenec byl pomalu rozpouštěn vodou a vznikly tak četné krasové jevy jako např. jeskyně, propasti, závrty a další. Tišnovský kras sice není co se týče rozsahu tak velký a významný jako kras Moravský, ale i zde najdeme několik jeskyní, z nichž nejvýznamnější je Králova jeskyně. Bohužel není zpřístupněna, jen při specifických příležitostech lze s průvodcem nahlédnout dovnitř – většinou během prvního květnového víkendu, kdy se v Tišnově koná mineralogická burza. Tato jeskyně (objevena v roce 1972 náhodou díky psu, který pronásledoval jezevce do domnělé nory) je relativně velká, zahrnuje několik dómů (největší z nich – Tišnovský – má rozměry 35 x 18 m) a má bohatou výzdobu (krápníky, brčka, sintrové povlaky).
Dalšími zajímavostmi jsou jeskyně Pod Křížem a Květnická propast.
Jeskyně Pod křížem byla objevena při těžbě barytu a pravděpodobně souvisí s Královou jeskyní. Krápníková výzdoba byla zničena, zajímavostí je však kalcitový sklep s velkými krystaly nerostu kalcitu (až 16 cm). Jeskyně je dnes uzavřena, hlavní vchod je osazen mříží. Jde o významné stanoviště netopýrů.
Květnická propast se řadí k nejhlubším propastem v českých zemích, měří 76,5 m, ale předpokládá se její další pokračování. Jedná se o rozsedlinu (puklinu) ve vápencích. Dosažení větší hloubky brání především fakt, že se propast zužuje a další průzkum je tedy velice náročný a nebezpečný.
Za zmínku určitě stojí i výskyt krystalů ametystu a záhnědy. Ametyst je minerál, odrůda křemene fialové barvy. Chemické složení je stejné jako u čistého křemene, fialová barva je způsobena stopovým množstvím železa a hliníku.
Tu a tam lze najít kámen s mnoha drobnými krystalky ametystů, které připomínají jinovatku. Rovněž v sutích kolem Velké skály se dají objevit krystalky, většinou však nepřesahují velikost 1 cm.
Místy se vyskytuje i další odrůda křemene – záhněda. Jedná se opět o nerost stejného chemického složení jako křemen, různé odstíny hnědé barvy (od světlé až po tmavou, kouřovou) jsou způsobeny příměsí hliníku, sodíku a lithia.
Výše bylo zmíněno, že na Květnici se v minulosti těžil nerost baryt, česky těživec (ne proto, že se těžil, ale proto, že je těžký). Baryt se využívá např. v chemickém, papírenském nebo sklářském průmyslu. Největší rozmach těžby nastal počátkem 20. století, kdy bylo na Květnici vyraženo cca 16 štol, avšak těžba se nevyplatila. V současné době jsou štoly zamřížovány a často slouží jako útočiště netopýrů.
Pokud jdeme ještě hlouběji do minulosti, lze vypátrat, že na Květnici probíhaly pokusy o těžbu mědi (neúspěšné), limonitu (omezené množství, zejména v 19. století), stříbra (neprokázáno) a zlata (údajně se rýžovalo v potoce Besének, tady se však dostáváme do říše pověstí a neověřených zkazek, i když na rčení „Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava“ by snad něco mohlo být).
Vzhledem k výskytu četných jeskyní a dalších zajímavých přírodních jevů se ke Květnici váže celá řada pověstí, nejzajímavější je asi tato: „V útrobách hory Květnice pluje na stříbrném jezírku zlatá kachna, která jednou vypluje bokem Květnice Besénkem do Svratky a zůstane v náhoně pod vantroky obecního mlýna na věčné časy. Stane se tak pouze, až budou na rathauzu konšelé nejen opatrní a bohatí, ale především moudří a nezištní.“ (z knihy B. Sedláka: V závětří Květnice:kapitoly z dějin města Tišnova, kterou vydalo v r. 2000 tišnovské nakladatelství Sursum).
Zlatá kachnička ještě nevyplavala, ale neztrácejme naději.
Květnice je nejlépe přístupná z města Tišnov (20 km SZ od Brna), kam vedou z Brna pravidelné vlakové linky IDS JMK (linka S3, o víkendu s frekvencí 1 h). Jestliže jedete autem, zaparkovat lze přímo ve městě, nejvhodnější je pravděpodobně parkoviště u vlakového nádraží.
Tišnov nabízí veškerou vybavenost – několik restaurací, možnost ubytování, je zde i turistické centrum, kde lze získat více informací.
Pokud za výchozí bod zvolíme Muzeum města Tišnova (Jungmannova 80, cca 500 m od vlakového a autobusového nádraží), lze absolvovat okruh po zelené turistické značce o délce necelých 8 km i s odbočkami na Velkou a Malou skálu a na nejvyšší bod – Květnice kříž). Zelená značka se částečně kryje s naučnou stezkou, která zahrnuje 13 panelů podávajících informace o živé a neživé přírodě i historii těžby.
Obtížnost výletu: snadná (turistické chodníky jsou však vhodnější pro pěší než pro cyklisty), převýšení cca 200 m, po cestě několik turistických přístřešků (Květnice – kříž, Květnice – odbočka k vrcholu, Besének – nedaleko rozcestí v údolí).
Kliknutím zobrazíte detaily na Mapy.cz
© 2024, všechna práva vyhrazena
Design by J.Pelikovský | 2016